Obec Slabčice

Na schůzi konané 20. ledna 1898 se usnesl obecní výbor, aby byl zřízen dobrovolný hasičský sbor pro spojené obce Smoleč, Slabčice a Nemějice. Stalo se to jednak z nařízení okresního výboru v Písku a jednak i z náhledu občanů, že hasičského sboru je ve spojených obcích nezbytně třeba. V kronice se však praví, že nemějičtí osadníci začali samostatně zařizovati sbor pro svou obec. Obce Slabčice a Smoleč jim v jejich jednání nebránily, kronikář však píše, že „tím byly mimovolně strženy v rozepři mezi sebou“. Slabčice a Smoleč se pak následně nemohly dohodnout, kde bude stát hasičské skladiště, a proto smolečtí dobrovolníci přivezli v dubnu 1898 ze Slabčic ruční stříkačku od firmy R.A. Smekal a vydali vyhlášku k přijímání nových členů. Přihlásilo se jich celkem 36, a to 20 přispívajících (s ročním příspěvkem 1 zlatý) a 16 činných. Řádnou valnou hromadou byl 5. května 1898 starostou zvolen Josef Rod a velitelem František Šašek.

Smolečtí hasiči byli u toho, když se 10.září 1898 pokládal základní kámen ke stavbě kostela sv. Josefa ve Slabčicích. Zúčastnili se i slavnostního vysvěcení tohoto kostela 21.října 1900.

V roce 1908 se chystala oslava 10. výročí založení sboru. Z důvodu nedostatku stavebního materiálu však nebyla dokončena výstavba hasičské zbrojnice a kaple, proto upustili hasiči i od pořádání oslavy. Nakonec byly hasičská zbrojnice ( v té době se pořád užívá výraz hasičské skladiště), stříkačka i kaple vysvěceny 20.června 1909 byla ve Smolči v době konání župního sjezdu. Kaple i zbrojnice byly úmyslně spojeny jako symbol služby Bohu a bližnímu.

1.světová válka zasáhla i smolečské hasiče. Tři čtvrtiny z nich byly povolány do zbraně. Celou válku se nekonala žádná schůze. V roce 1919 měl sbor pouze 19 členů. V e 20. letech 20. století se činnost sboru zlepšila. Konaly se pravidelné župní sjezdy, zasahovalo se při požárech. V roce 1922 uvádí kronika příjem daru ve výši 151,-Kč od místních divadelních ochotníků, což je důkazem existence ochotnického divadla v obci. V roce 1930 poukázal jednatel sboru na malý zájem občanstva o hasičský sbor. Prakticky vymizeli přispívající členové, činných členů bylo kolem osmnácti. Tento početní stav se držel až do 50. let 20. století. Přesto bylo v roce 1937 zaplaceno pro členy sboru 10 slavnostních blůz s náležitými odznaky a opasky. Změněná politická situace za 2. světové války si vyžádala schválení usnesení, které neumožňovalo pořádání spolkových zábav během války. Tím byla ochuzena především hasičská pokladna. Za války bylo nařízeno i odevzdání dosavadních stejnokrojních odznaků, přesek a nárameníků.

27. dubna 1947 proběhla ve Smolči slavnost svěcení zvonu. Byl to již třetí zvon v historii místní kapličky. První zvon byl zabrán v době 1. světové války, druhý německými okupanty za 2. světové války.

V roce 1963 se Smoleč stala centrem filmového natáčení. Točil se film Einstein kontra Babinský. Hasiči jako účastníci natáčení dostali od filmařů zaplaceno a mohli tak zaplatit členské příspěvky.

V 70. letech 20. století vstupuje do sboru během několika let větší množství mladých lidí a tato skutečnost se odrazí i na vyšší aktivitě sboru v následujících letech. Tu podpořil i okresní výbor přidělením nové stříkačky v roce 1980. V roce 1984 má sbor 38 členů. Prakticky celá osmdesátá léta a počátkem 90. let nenašli smolečtí hasiči své

přemožitele v okrskové soutěži. Často jsou schopni postavit dvě družstva. Koncem 20. století k nim přibylo i družstvo žen s nápisem na uniformách „Ohnivé ženy“.

V roce 2009 byl zakoupen prapor, který byl financován z pokladny sboru, sbírky občanů a příspěvku Obecní úřadu ve Slabčicích.

Ve vedení hasičského sboru se za dobu existence vystřídalo mnoho funkcionářů. V roce 1920 byl zvolen starostou Josef Šašek čp.6 a velitelem František Jirásek. Na konci druhé světové války v roce 1945 se na několik let stal velitelem Josef Jaroš čp.35. V roce 1950 je starostou sboru zvolen Josef Šašek a velitelem Josef Mašek. V 50. letech 20. století se funkce starosty mění na předsedu a je jím nejdříve František Rozhoň čp.43 a potom Jan Svoboda. Od 70. let 20. století se ve funkci předsedy vystřídali Karel Kozák a Miroslav Zunt. V 90. letech stojí v čele hasičů opět starostové – nejdříve Josef Málek, Josef Kuboušek, Miroslav Svoboda. Současným starostou je Tomáš Mareš. Ve funkci velitelů hasičů se od 50. let 20. století vystřídali Josef Mašek, Josef Šašek, Karel Domín, Josef Kuboušek a Miroslav Šoch. Současným velitelem je Zdeněk Kunt.

Ve 20. letech 20. století se schůze konaly střídavě v pohostinství Josefa Švece a Jana Vansy. Ve 30. letech a za 2. světové války se schůze scházejí v místnosti velitele sboru Františka Jiráska. Po válce se hasiči scházejí v pohostinství Františka Zunta, které se postupně mění v pohostinství Jednoty. Koncem 90. let 20. století si občané v tzv. akcích „Z“ postavili novou prodejnu potravin a pohostinství. Ta byla převedena do majetku Jednoty, která ji počátkem 90. let prodala obci. Tam probíhají schůze hasičů i v současnosti.

Hlavním důvodem k založení Sboru dobrovolných hasičů v Písecké Smolči byla nutnost likvidovat vzniklé požáry a zmírňovat jejich škody. Podle zatím dostupných pramenů zasahovali smolečtí hasiči u asi 20 požárů. Jednalo se většinou o požáry rodinných domů a hospodářských stavení. Bylo nutné zasahovat i při požáru slámy a stohu. Snad k největšímu požáru došlo 14.září 1928, kdy hořely 3 domy – Jana Slavaty čp.34, Jana Svobody čp. 39 a Václava Koláře čp. 3. Hned den poté hořel dům Jana Kaizra čp. 37.

V novodobé historii hasičů se objevuje zásahů při požárech velmi málo. Hasiči spíše pomáhali při odčerpávání vody ze studen v době povodně, odstraňovali padlé stromy přes cestu po vichřici, doplňovaly vodu do nádrže v tábořišti.

V současnosti se hasiči věnují především sportovní, kulturní a brigádnické činnosti.

Sestavená družstva mužů, žen a dětí se účastní soutěží v požárním sportu.

Dále, co se týče kultury, pořádají ples, posezení pro občany, pohádkovou cestu, rozsvícení vánočního stromečku.

Brigádnická činnost spočívá především ve běru železného šrotu, údržbě techniky a brigády pro obec (oplocení kolem rybníka, čistění stoky, pálení větví atd.).