TJ Slabčice byla založena 25.10.1961. Původně se fotbalisté rozhodli vybudovat fotbalové hřiště na bývalém školním hřišti. Jelikož však nebylo možné docílit požadovaných rozměrů, vyjednalo se hřiště v Olešné. Slabčičtí fotbalisté začali hrát v roce 1963 a v Olešné hráli do roku 1968. V té době si vybudovali svoje hřiště ve Slabčicích s využíváním šaten v kulturním domě. Od roku 1965 do roku 1968 měla TJ 4 fotbalová mužstva: 2 družstva mužů, 1 dorostenců a 1 žáků. Na zápasy se dopravovali na motocyklech, auty, na kolech, ale i veřejnou dopravou. Začátkem 70.let už však hrálo v okresních soutěžích jen 1 mužstvo mužů. V těchto letech si na svou činnost sportovci vydělávali například sběrem železného šrotu, brigádami v JZD nebo pořádáním tanečních zábav a sportovních karnevalů. Sportovní ples ve Slabčicích býval vyhlášenou společenskou akcí v celém okolí až do 90.let minulého století.
Ve vedení se vystřídalo několik předsedů: Vlastimil Říha, Josef Málek, Miloslav Mařík, Jaroslav Hospodka, Jiří Kratochvíl, Eduard Voldán, Stanislav Šedivý. V současné době zastává funkci předsedy Jiří Kutek. S jedním z těchto jmen je slabčický fotbal spjat od samého počátku, a to s Miloslavem Maříkem, který pracoval v různých funkcích, jako předseda, organizační pracovník a poslední období jako pokladník, plných 40 let. Bez jeho nadšení a obětavosti by se ve Slabčicích už dávno nehrálo a nevyrostlo by zde tolik dobrých fotbalistů.
Od sezony 1976/77 začalo hrát opět mužstvo žáků. Pod trenérským vedením pana Maříka se vytvořila kvalitní parta kluků zapálených do fotbalu. Bylo to mužstvo, ve kterém vynikali P. a S. Kuntové, Z. Vansa, R. Žák, P. Horažďovský, E. Indra, Z. Sláma nebo M. Příhoda. Později ještě přibyl P. Tarkovský, který byl v žákovské kategorii společně s P. Horažďovským hráčem s největším počtem vstřelených branek. Tato generace hráčů byla v soutěži žáků velmi úspěšná. V sezoně 1979/80 obsadilo toto mužstvo dokonce 2. místo v okresním přeboru, když k celkovému vítězství scházela pouhá jedna výhra.
Od sezony 1980/81 přešli tito hráči do kategorie dorostu. Takže už nebylo mužstvo žáků, ale jenom muži a dorost. Dorostenci neměli tak široký kádr, protože v této kategorii je přece jen úzké věkové rozmezí (15-18let), a proto ani výsledkově se jim příliš nedařilo. Velmi dobří hráči jako E. Indra, Z. Sláma a M. Příhoda přestoupili do Borovan a to bylo na hře znát. Přesto dorostenci při svém účinkování v soutěži, které skončilo sezonou 83/84, ostudu neudělali a někteří ještě v případě potřeby vypomáhali v mužstvu mužů. Za tyto čtyři roky nastříleli v dorosteneckém mužstvu nejvíce gólů P. Horažďovský – 24, V. Jaroš – 18, Z. Vansa – 15.
Mezitím dorostla další generace fotbaluchtivých kluků, a proto se do soutěže v sezoně 84/85 přihlásili opět žáci, které vedl jako trenér E. Voldán. Jako zázrakem se objevilo tolik dětí, že bylo možno ještě na jednu sezonu, a to 86/87 přihlásit do soutěže kromě žáků opět i dorost. Bohužel to byla poslední sezona dorostu ve Slabčicích a o rok později skončili i žáci.
Od sezony 88/89 už hrálo okresní soutěže pouze mužstvo mužů. V tomto období tvořili osu mužstva M. Lhotecký, V. Štoffl, bratři Matějkové, J. Hladký, J. Maryška, bratři Kotšmídové, P. Horažďovský, V. Jaroš, Z. Vansa.
Mužstvo se i přes občas velké obtíže dařilo udržet v okresní soutěži, kde obsazovalo pozice v dolní polovině tabulky. Bylo to tím, že i když tu nebyli špatní hráči, chybělo přece jen více kvalitních tréninků a hlavně trenérů, kteří by mužstvu dokázali vtisknout taktické návyky. Dalším mínusem byly odchody těch nejlepších hráčů, jako P. Horažďovského do Záhoří, M. Kocába do Borovan nebo J. a T. Hladkých do Bernartic. Hodně hráčů muselo také skončit kvůli zraněním (hlavně kolen), jako například P. Horažďovský, Z. Vansa, R. Žák, S. Kunt. Někdy bylo opravdu těžké dát dohromady jedenáct hráčů na mistrovský zápas.
Nejvíce kritická byla asi sezona 2007/08, kdy už jsme vážně uvažovali, že bychom mužstvo do další sezony nepřihlásili, protože se scházelo na zápasy tak málo hráčů, že byl problém vůbec sezonu dohrát. Naštěstí se objevili mladí kluci, kteří skončili v dorostu v Bernarticích a měli chuť tady hrát. Byli to D. Čižikov, R. Kotšmíd a R. Svoboda. Dále se podařilo vyjednat hostování dvou hráčů ze Záhoří, dvou z Chrášťan a několik mladíků u nás bylo nově zaregistrováno. Takže zase bylo hráčů celkem dost. Škoda jen, že někteří se v průběhu sezony zranili a několik zápasů nebylo mužstvo kompletní. Výsledky byly mnohem lepší než dříve. Největšího úspěchu jsme dosáhli v sezoně 2011/2012, kdy jsme skončili na 3.místě. Tento úspěch se už v dalších letech nepodařilo zopakovat a po sezoně 2015/2016 jsme bohužel kvůli nedostatku hráčů museli přistoupit k tomu, že už jsme mužstvo do soutěží nepřihlásili.
Hodně dobrý fotbal produkovalo mužstvo starých pánů, které se vytvořilo ze starších hráčů, z nichž mnozí už aktivně nehráli soutěžní zápasy. Z iniciativy a pod vedením J. Krále z Písku se podařilo dát dohromady kvalitní tým, který se velmi dobře umisťoval na turnajích starých pánů ve Veselíčku, a několikrát jej dokonce vyhrál. J. Král dokázal zorganizovat i tři ročníky Memoriálu V. Kotnoura a J. Diviaka ve Slabčicích, kde se ovšem domácímu mužstvu celkově zvítězit nepodařilo, i když mnoho nescházelo. Škoda, že se tyto turnaje přestaly pořádat, protože mužstvo, kde hráli například F. Vlasák, M. Lhotecký, M. Mikolášek, J. Záveský, V. Zeman, V. Štoffl, J. Žalud, P. Sup, bratři Kotšmídové, Střízek nebo Jaroš, hrálo velmi dobře a většinu soupeřů poráželo.
V roce 2005 proběhla rekonstrukce šaten, kde se předělaly sprchy, záchody, vyměnil se bojler, udělala se nová fasáda a natřely se mříže na oknech. Tuto akci, stejně jako oplocení kolem hřiště, hráčské lavičky, sítě za brankami a další materiál, financoval Obecní úřad. V té době jsme měli jedny z nejlépe vybavených šaten, co se týče sprch a sociálních zařízení, v soutěži. Na domácí zápasy také chodily jedny z nejvyšších diváckých návštěv.
I když fotbal se u nás hraje už jen zhruba dvakrát za rok, kdy si mužstvo složené z fotbalistů všech věkových skupin pozve na pouť soupeře z některé sousední obce(většinou z Borovan) a v létě při utkání staří vs. mladí, fotbalové hřiště se stále udržuje za pomoci Obecního úřadu v dobrém stavu, dokonce byly vyměněny a doplněny sítě za brankami
V současné době se sice u nás nehraje žádná soutěž, nicméně TJ Slabčice neskončila se svou činností. Bylo založeno hokejové mužstvo „Kališníci“, které od srpna do března jezdí na zimní stadion v Milevsku hrát hokej a po rekonstrukci víceúčelového hřiště se mohly začít pořádat oblíbené nohejbalové turnaje.
.
